Pamatuju si ten večer úplně přesně. Leželi jsme s přítelem v posteli, já měla hlavu na jeho hrudi a v hlavě mi běžela věta, kterou jsem chtěla říct už týdny: "Víš, chtěla bych zkusit něco nového v posteli." Místo toho jsem řekla: "Dáš si čaj?"

Znáte to? Ten pocit, když chcete něco říct, ale slova se vám zaseknou někde mezi žaludkem a hrdlem? Když radši mlčíte, než byste riskovali trapnost, odmítnutí nebo nepochopení?

Dneska, o pár let a vztahů později, vím, že mluvit o sexu je stejně důležité jako sex samotný. A že to nemusí být tak děsivé, jak se zdá.

Proč je tak těžké začít?

Vychování, které nás naučilo mlčet

Vyrostla jsem v rodině, kde se o sexu nemluvilo. Maximum bylo, když mi máma ve 13 letech podstrčila knížku o dospívání se slovy "kdyby něco, zeptej se." Nezeptala jsem se. Ona se taky nezeptala.

Takže jsem se učila o sexu z časopisů, pornografie (což byla katastrofa) a především metodou pokus-omyl. A mluvit o tom? To bylo ještě horší než to dělat.

Strach z odmítnutí

"Co když řeknu, že chci zkusit anální sex a on si bude myslet, že jsem divná?" "Co když mu řeknu, že se mi nelíbí, jak mě líbá, a urazí se?" "Co když přiznám, že předstírám orgasmus?"

Tyto otázky mi běžely hlavou roky. A víte co? Když jsem konečně sebrala odvahu a začala mluvit, zjistila jsem, že většina mých obav byla zbytečná.

Neznáme slovník

Jak popsat, co přesně chcete, když neznáte slova? Dlouho jsem nevěděla, jak říct "chci, abys mi stimuloval klitoris nepřímo, krouživými pohyby." Místo toho jsem říkala věci jako "ehm, trochu jinak" nebo "možná víc takhle?" Partner byl zmatený, já frustrovaná.

Můj první skutečný rozhovor o sexu

Bylo mi 24 a byla jsem s Tomášem asi půl roku. Sex byl... fajn. Ne špatný, ale taky ne úžasný. Věděla jsem, že něco chybí, ale nevěděla jsem jak to říct.

Jednou večer, po sexu, kdy jsem (opět) předstírala orgasmus, jsem prostě praskla. "Tome, musíme si promluvit o sexu."

Viděla jsem, jak ztuhl. "Co jsem udělal špatně?"

A tam byl ten moment - mohla jsem couvnout, říct "nic, všechno je super." Ale věděla jsem, že pokud to neřeknu teď, budu předstírat dál.

"Neudělal jsi nic špatně. Jen... chtěla bych, abychom spolu víc mluvili o tom, co se nám líbí. Třeba já potřebuju delší předehru."

Jak jsem se naučila mluvit o sexu (a vy můžete taky)

1. Začněte mimo postel

Nejhorší místo pro rozhovor o sexu? Hned po sexu, když jste oba nazí a zranitelní. Nebo během sexu - "vlastně, tohle se mi moc nelíbí" není něco, co chce partner slyšet uprostřed akce.

Nejlepší místo? Neutrální půda. U snídaně, na procházce, v autě. Někde, kde se cítíte v bezpečí a není tam ten tlak nahoty.

2. Použijte "sendvičovou" metodu

Začněte něčím pozitivním, pak řekněte, co byste chtěli změnit, a zakončete opět pozitivně.

"Víš, hrozně se mi líbí, jak mě líbáš na krku. Chtěla bych, kdybychom zkusili i víc se mazlit předtím, než půjdeme na věc. A vůbec, včera večer byl super."

3. Mluvte o tom, co CHCETE, ne o tom, co nechcete

Místo: "Nelíbí se mi, jak mě osaháváš." Zkuste: "Líbilo by se mi, kdybys mě nejdřív jemně hladil a postupně přidával."

4. Používejte "já" výroky

"Já bych chtěla zkusit..." místo "Ty nikdy..." "Cítím se nejlíp, když..." místo "Vždycky děláš..."

5. Buďte konkrétní

"Chci lepší sex" nikomu nepomůže. "Chtěla bych, abychom věnovali aspoň 20 minut předehře" - to už je jasná instrukce.

Témata, o kterých MUSÍTE mluvit

Co vás vzrušuje

S mým současným partnerem máme takovou hru - každý napíše 5 věcí, které ho vzrušují, a pak si je vyměníme. První kolo bylo vtipné - on napsal "když máš rozpuštěné vlasy" a já "když mi šeptáš do ucha." Postupně jsme se dostali k odvážnějším věcem.

Hranice - co je OK a co ne

Tohle je zásadní. Každý máme něco, co prostě nechceme. Já například nemám ráda, když mi někdo dává ruce na krk. Pro někoho je to vzrušující, pro mě ne. A to je v pořádku.

Fantazie

Trvalo mi roky, než jsem přiznala, že mě vzrušuje představa sexu na veřejnosti. Když jsem to konečně řekla, partner se usmál a řekl: "To je skvělé, mě taky!"

Zdraví a bezpečnost

Antikoncepce, STD testy, co dělat když něco bolí - není to sexy, ale je to důležité.

Praktické tipy pro začátek

Pro úplné začátečníky v komunikaci

  1. Začněte psaním - Někdy je jednodušší napsat zprávu než to říct nahlas
  2. Používejte pomůcky - Existují kartičky s otázkami o sexu, které můžou pomoct nastartovat konverzaci
  3. Sledujte film spolu - A pak mluvte o tom, co se vám líbilo/nelíbilo

Věty, které můžete použít hned teď

  • "Četla jsem článek o... Co si o tom myslíš?"
  • "Víš, co bych chtěla zkusit?"
  • "Pamatuješ, když jsme... To bylo super, můžeme to zkusit znovu?"
  • "Jak se cítíš, když...?"
  • "Ukážu ti, co mám ráda..." (a pak ho/ji veďte)

Když nevíte, jak říct, co chcete

Ukažte to! Veďte ruku partnera. Používejte zvuky - "mmm" když je to dobré, ticho když ne. Partner, který vás má rád, bude vnímat tyto signály.

Největší překážky (a jak je překonat)

"Nechci ho/ji urazit"

Jednou jsem konečně řekla příteli, že způsob, jakým mě prsty "stimuluje," je spíš bolestivý než příjemný. Jeho reakce? "Proboha, proč jsi to neřekla dřív? Já myslel, že se ti to líbí!"

Většina partnerů CHCE, abyste si sex užívali. Nejste spokojená = oni nejsou spokojení.

"Co když se mi vysměje?"

Pokud se vám partner vysměje za to, že sdílíte své touhy, problém není ve vašich touhách. Problém je v partnerovi. Tečka.

"Jsem moc stydlivá"

Stud je normální! Začněte malými kroky. Nemusíte hned říct "chci, abys mi lízal análek." Můžete začít "líbilo by se mi více orálního sexu."

Když partner nechce mluvit

Ne každý je připravený na otevřenou komunikaci. Můj ex přítel se vždycky uzavřel, když jsem chtěla mluvit o sexu. "Proč to musíš tak rozebírat? Prostě to nech plynout."

Ale sex bez komunikace je jako tanec, kdy jeden z vás tančí waltz a druhý breakdance. Může to fungovat, ale většinou ne.

Co pomohlo:

  • Začít velmi jemně a postupně
  • Dát mu čas
  • Ukázat vlastním příkladem - mluvit o tom, co mám ráda já
  • Někdy prostě najít partnera, který je ochotný komunikovat

Rozhovor, který změnil můj sexuální život

S mým současným partnerem jsme měli rozhovor, který všechno změnil. Seděli jsme u vína a já jsem řekla: "Víš, předstírala jsem orgasmus. Hodně. Ne s tebou konkrétně, ale obecně."

Čekala jsem výbuch. Místo toho se zeptal: "OK. Tak mi řekni, co potřebuješ, abys ho měla doopravdy."

Strávili jsme další dvě hodiny mluvením o všem - co máme rádi, co chceme zkusit, čeho se bojíme. Byl to nejintimnější moment, jaký jsme spolu zažili. A ironicky - byli jsme úplně oblečení.

Komunikace jako předehra

Dneska vnímám mluvení o sexu jako součást sexu samotného. Když mi partner šeptá do ucha, co se mnou chce dělat... Když spolu plánujeme, co zkusíme příště... Když si po sexu řekneme, co bylo úžasné...

To všechno je součást naší intimity. A někdy je to vzrušující stejně jako samotný akt.

Co bych poradila své mladší verzi

Neboj se říct, co chceš. Neboj se říct, co nechceš. Partner, který tě má rád, chce, abys byla spokojená. A pokud ne? Tak to není ten pravý partner.

Sex bez komunikace je jako jídlo bez koření. Může zasytit, ale nebude to ten zážitek, který by to mohl být.

A hlavně - není ostuda nevědět. Není ostuda se ptát. Není ostuda chtít víc. Jediná ostuda je strávit roky v posteli s někým a předstírat.

Začněte dnes

Nemusíte hned mít hodinový rozhovor o všech vašich fantaziích. Stačí začít malým krokem. Třeba:

"Víš, co se mi včera moc líbilo?" "Četla jsem zajímavý článek o sexu, můžu ti o něm říct?" "Chtěla bych ti něco ukázat..."

Každý rozhovor, každé sdílení, každá otázka vás posune blíž k sexu, který skutečně chcete. A věřte mi - stojí to za tu počáteční trapnost.

Protože sex, při kterém můžete říct "trochu víc vlevo" nebo "počkej, ještě ne" nebo "ano, přesně takhle!" - to je sex, který stojí za to.


Máte vlastní zkušenosti s komunikací o sexu? Co vám pomohlo prolomit ledy? Podělte se v komentářích - společně můžeme vytvořit prostor, kde je normální mluvit o tom, co nás těší.