Osobní cesta k objevování toho, co mi opravdu funguje

Hele holky, tohle je asi jedna z nejčastějších otázek, co dostávám. A víte co? Sama jsem si ji kladla roky. Seděla jsem na posteli a říkala si: "Tohle snad nemůže být všechno, co?" Takže pokud teď čtete tohle a kývete hlavou, nejste v tom samy.

Začala jsem u sebe samé

První věc, kterou jsem udělala? Přestala jsem se srovnávat s filmama nebo s tím, co říkaly kamarádky. Každá máme úplně jiné tělo, jiné preference, jiný způsob, jak se vzrušujeme. To, co funguje mé sestře, nemusí fungovat mně. A to je naprosto v pořádku.

Začala jsem si zkrátka dělat čas jen pro sebe. Ne kvůli partnerovi, ne kvůli tomu, abych něčemu vyhověla. Jen pro sebe. A víte co? Trvalo mi měsíce, než jsem se naučila nevnímat to jako "povinnost", ale jako chvíle, na které se těším.

Pomalu a bez tlaku

Největší chyba, kterou jsem udělala na začátku? Chtěla jsem všechno hned. Očekávala jsem, že se něco stane za pár minut, a když se to nestalo, byla jsem frustrovaná. Pak jsem pochopila, že rozkoš není o cíli, ale o cestě.

Začala jsem si prostě jen hrát. Objevovat, co se mi líbí, co ne. Někdy jsem si jen lehla do vany s teplou vodou a nechala myšlenky plynout. Jindy jsem si pustila hudbu a pohladila se po celém těle - ne jen "tam dole". Zjistila jsem, že mám citlivá místa, o kterých jsem ani nevěděla.

Mušlička potřebuje čas

Tady musím být konkrétní, protože to, co mi změnilo život, byla prostě trpělivost. Mušlička není mikrovlnka - nerozehřeje se za dvě minuty. Já osobně potřebuju minimálně dvacet minut, než se dostanu do správné nálady. A to je naprosto normální.

Naučila jsem se, že předehra začíná už v hlavě. Někdy si celý den představuju, co budu večer dělat. Myslím na to, jak si na sebe vezmu něco hezkého, jak si připravím prostředí, jak si budu užívat každou chvilku.

Pomůcky nejsou nutnost, ale...

Dlouho jsem si myslela, že pokud potřebuju nějakou pomůcku, jsem nějak "vadná". Blbost. Pomůcky jsou prostě nástroje, jako je mixér v kuchyni. Můžete šlehat smetanu i vidličkou, ale proč se trápit?

Začala jsem s něčím jednoduchým - malým vibračním vajíčkem. Nic extra, nic komplikovaného. Jen jsem chtěla zjistit, jestli mi to pomůže. A pomohlo. Nejen k orgasmu, ale i k tomu, abych lépe poznala svoje tělo.

Komunikace je základ

Když jsem začala žít s partnerem, musela jsem se naučit mluvit o tom, co chci. A to bylo zpočátku strašně těžké. Červenala jsem, koktala, používala různé metafory. Ale postupně jsem si uvědomila, že pokud neřeknu, co potřebuju, nikdo to neuhádne.

Začala jsem pomalu - třeba: "Tohle se mi líbí, zkus to víc." Nebo: "Počkej, chci ti něco ukázat." Nemusíte hned řešit detailní techniky. Stačí začít komunikovat.

Co mi opravdu pomohlo

  1. Přestala jsem se honit za orgasmem - Zaměřila jsem se na to, co je příjemné, ne na to, kam to má vést.
  2. Našla jsem si své rituály - Koupel, svíčky, hudba. Něco, co mi pomohlo se naladit.
  3. Přestala jsem se stydět - Svoje tělo, svoje potřeby, svoje fantazie. Všechno je v pořádku.
  4. Zkoušela jsem různé věci - Různé polohy, různé doteky, různé tempo. Bez předsudků.
  5. Dala jsem si čas - Někdy to prostě nevyjde a je to v pohodě. Tělo není stroj.

Kde začít prakticky

Pokud čtete tohle a říkáte si "okay, ale co mám udělat zítra", tak tady je můj konkrétní tip:

Naplánujte si večer jen pro sebe. Vypněte telefon, připravte si něco pohodlného na sebe (nebo nic), pusťte si hudbu, kterou máte ráda. A pak si prostě jen hrajte. Bez cíle, bez tlaku. Jen objevujte.

Mně na začátku stačilo si jen tak lehnout na břicho, ruce si dát pod sebe a pomalu se třít na mušličce. Někdy jsem usnula a jindy jsem chtěla víc, ale důležité pro mě bylo, že jsem se začala dotýkat sama sebe a poznala jsem, co mi dělá dobře.

A pamatujte - rozkoš není jen o tom orgasmu. Je to o tom, jak se cítíte celý ten čas. Jak se těšíte, jak si užíváte svoje tělo, jak se cítíte žívé a přítomné.

Holky, každá z nás si zaslouží cítit se skvěle. Nejen občas, ale pravidelně. A pokud vám to teď nefunguje, neznamená to, že jste divné. Znamená to jen, že jste ještě nenašly svojí cestu. Ale najdete ji, věřte mi.

Co říkáte? Máte podobné zkušenosti? Nebo chcete něco konkrétního probrat? Napište mi do komentářů - ráda si s vámi popovídám.